1.kapitola

11. června 2007 v 17:18 | Makisek a Hanča |  FATAL FATE
9. 4. ráno
Gerard
Ou Yeah! Radostně jsem vyskočil z postele. Další nový den! Chtělo se mi samou radostí zpívat. Jenže pak jsem si uvědomil, že bych mohl vzbudit Bobana. On si totiž rád poleží narozdíl ode mě. Když nemůže vyspávat až do poledne, tak s ním potom celej den není k vydržení. Tudíž jsem po špičkách vykročil směr koupelna. Tam jsem provedl obviklé ranní rituály a šel se nasnídat. K mému velkému zděšení byla lednice ale úplně prázdná. No jo, Bob včera děla velkej "úklid". Najednou jsem uslyšel mňoukání. Aha, vlastně ani moji čtyřnozí miláčci neměli co k jídlu. Otevřel jsem jim teda dveře a za mnou vběhla Lisy, Sally a Hugo-moje tři kočky. Jako snídaně jim posloužila poslení konzerva, co zbyla. Ať si aspoň někdo pochutná. Já si dal nakonec jenom kafe a cigaretu. Když pak procházím kolem kalendáře, všimnu si, že je tam datum 9. dubna. Páni, já mám dneska narozeniny! Jak na to můžu zapomenout?...
Raymond
Krucisakra! Málem jsem spadl z postele, protože mi zazvonil mobil. Volal mi kdo jiný než Gerard. To je pro něj tipické. Jásal, že má zrovna dneska narozeniny a že to musíme jít někam oslavit. Napadlo mě, co třeba zajít do Černý Perutě. Jasně, že souhlasil a úplně jsem ho tím nadchl. Bude to sice známý scénář: Frank se opije a bude tancovat jako diskotéhovej král a Gerard sbalí aspoň dvě holky a do rána o něm neuslyšíme. Sukničkář jeden. Ale i tak se tam začínám těšit. Jenom ještě vymyslet co na sebe a jakej mu koupím dárek.
Frank
..."Ne!!! Ne, prosím! Já vám to všechno vrátím, slibuju! Už jsem sehnal novej job, kterej vypadá jako zlatej důl."...
Vyděšeně jsem se probral a posadil na posteli. Po čele mi stékaly kapky studeného potu. Zase ten sen. Asi se ho nikdy nezbavím. Z přemýšlení mě vytrhlo zvonění. Chvíli mi trvalo než jsem si uvědomil, že je to můj telefon. "Halo, kdo to otravuje v tak nekřesťanskou hodinu?" ani mě nenapadlo, abych se podíval na mobil pořádně. "Kdyby ses koukl na displey, tak to víš..." odpověděl mi známý hlas. "Nazdar Gerarde, co chceš?" "No, já jen, že je 9. dubna. Už víš?" jenže já byl ještě pořád hodně zmatenej. "To je nějakej státní svátek, ne? Ale proč s tím otravuješ mě a ještě tak brzo ráno?!" "Ranní ptáče, dál doskáče pro lahváče, to neznáš? Jinak s tím svátkem jsi to trochl netrefil..." Ach bože. Už mu hráblo. "Co, jakej svátek, co to kecáš?" "Víš co, spi dál. Večer v děvět přijď do Perutě a tam se všechno dozvíš. Hlavně to nezapomeň, jo? Zdár!" a položil to. A já si jdu pro pivo, snídaně základ dne, ne?
Mikey
Chjo, zase nemůžu spát, to je divný. Celou noc nezamhouřím oka. Ale spánek mi nikdy nedělal problémy a teď...Možná na mě něco leze. Brácha bude určitě vzhůru. Však ho znám. Byli jsme spolu přece tolik let v jednom pokoji. Nikdy jsem nechápal, jak může ráno vstávat klidně u v 5 hodin. Třeba je to dědičný. A protože se nudím a oba jsme asi vzhůru, zavolám mu a popřeju k "životnímu jubileu" =)
Na druhém drátě: "Óoo, Mikey ty už jsi vzhůru? To bych do tebe neřekl." "Jo, jen jsem ti chtěl zavolat a popřát, takže: Vše nej a jestli budeš oslavovat, tak moc nechlastej, bude tě pak bolet hlava." Bráška se ale nedal: "Já a bolest hlavy? To nikdy...Večer budeme v Černý Peruti, takže jsi srdečně zván a vezmi s sebou nějakej dárek." "Super, dohodnuto. Už budu muset končit, mám hlad, Měj se." a zavěsil jsem. Otázkou je, jestli tady najdu něco poživatelnýho k jídlu.
O 3 HODINY POZDĚJI
Bobina
...Hmm, tak to si nechám líbit. Tolik holek a všechny pro mě! "Ahoj, jak se jmenuješ?" "Samantha" "Tak Samantho, pojď a dej Bobovi pusu"...
Ježiš!!! Proboha! Fuj. Zase na mě sedí ta chlupatá potvora! Já se z těch Gerardovejch koček jednou zblázním. Nevím, jestli je normální si dávat s koškou francouzák. Měl by si je líp hlídat. Nebo je někam vyhodím. Nejlíp z okna. Nebo je odvezu do útulku. "Gerarde! Odnes si tu zatracenou kočku někam, už ZASE mi vlezla do postele!"
Gerard
A je... Bob se nám probudil se skvělou náladou hned poránu...Hehe, asi bych mu neměl říkat, že mu Sally snědla snídani.
V KLUBU
Bob
Není to tu vůbec špatný, celkem dobrá atmosféra a zábavný lidi. Asi vypadáme kapku jako blázni, protože není zrovna normální rozdávat si v nočním klubu dárky. Gee dostal fakt hafo věcí, myslím, že si je ani nezaslouží. ode mě vodítka na kočky, aby si je mohl přivazovat ke stolu a netoulaly se po bytě :D Od Franka dostal nebelvírskou šálu a repliku koštěte Nymbus 2000. Docela by mě zajímalo, kam na ty Potterovský hračičky chodí. Frankie byl strašně dojatej, když Gee rozbaloval ty jeho vychytávky. Udivujeme mě, že se samým dojetím nerozbrečeli. Ale možná ze mě trošku mluví závist, doufám, že se kluci na moje narozky taky budou tak snažit.
Ray
Tak to jsem teda nevychytal. Chtěl jsem jít shánět nějakej ten dárek, ale pak mi na to nezbyl čas. Trvalo mi totiž šílenou dobu, než jsem si vypral a vyžehlil tričko, aby bylo aspoň trochu použitelný.. Náš milovaný oslavenec si přece na mě vybral svou daň - budu muset na podiu zatancovat na písničku "Strýček Donal farmu měl". Mimo jiné Gerard potom dostal velkou krabici od Mikeyho. Byli jsme všichni zvědaví, co v ní asi bude. Byl to mixér na výrobu milkshaku. Netuším, jak to Mikey propašoval přes ty gorily co hlídají u vchodu.
O PÁR MINUT POZDĚJI
Gerard
Zdá se, že se narozeninové veselí rozjíždí v plném proudu. Frankie skáče a paří jako by ho za to platili, dokonce spadl na nějakýho chudáka, kterej šel okolo s pivem. Ostatní lidi před tou spouští utíkali do koutů. Raye jsem už hodně dlouho neviděl. Naposledy byl u baru s nějakou blondýnou, kterou ani neznám. Musím podotknout, že má fakt dobrej vkus.
Raymond
Je skvělá. Vypadá skoro jako víla. Nedokázal jsem z ní spustit oči, prostě mě uchvátila. A její jméno:Emily. Já vím, spousta holek se tak jměnuje a je to tudíž celkem obyčejný jméno, ale k ní mi prostě sedí. Je úplně jiná než ty, které jsem do teď poznal. Takhle krásně mi už dlouho nebylo. "Rayi, Rayi haló! Nad čím přemýšlíš? Že ty myslíš na nějakou holku?" to byla Emily a moc hezky se na mě usmála. Zase jsem si lítal někde v nebesích. "Jo, myslím. Na tu nejkrásnější dívku pod sluncem. Sice ji znám jenom chvíli, ale připadám si jako by byla mou součástí". "Rayi, nech toho nebo se začnu červenat." V tom přišel Gerard a musel nám to překazit: "Co vy tady? Pojďte k nám ke stolu, ať se seznámíme."
Mikey
Proboha!! Někdo mi poblil kalhoty!...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 WeRuNkA WeRuNkA | Web | 11. června 2007 v 18:22 | Reagovat

juu můj první komentář u nový story ..... tagže .. je fakt suprová .. už se těším na další díl ;)

2 Makisek Makisek | 15. června 2007 v 18:28 | Reagovat

Jééé, tak to děkujeme!

3 vampírka vampírka | 16. června 2007 v 22:27 | Reagovat

dobrá story, těším se na pokráčko!

4 Dee Dee | 10. srpna 2007 v 23:03 | Reagovat

ten nebelvírský šal mě dostal................být tak gerardovou kočičkou a vysedávat mu na klíně.....slint......

5 Hanča Hanča | Web | 12. srpna 2007 v 9:45 | Reagovat

No jo...Tak mě napdá, je blbý, když se má moje kotě jmenovat Gerard? xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama